Studijní zaměření: Taneční obor
Taneční obor rozvíjí taneční nadání dětí. Objevuje a probouzí smysl pro krásu tanečního umění a zároveň rozvíjí osobitost a tvůrčí schopnosti žáka. Historie tance sahá až do pravěku, ale formu umění získal kolem 17.století u dvora Ludvíka XIV. Tanec má mnoho podob a stylů, na naší škole učíme klasický tanec, současný tanec, taneční praxi a lidový tanec. Ve výuce se nejvíce zaměřujeme na tanec současný. Vybraní žáci se během studia účastní různých tanečních soutěží. Nejschopnější žáci se mohou hlásit ke studiu na Taneční konzervatoři nebo na vysokých školách jako je JAMU, DAMU, HAMU. Při studiu mají žáci povinné nosit jednotný úbor a obuv určený pro tanec.

Studium se rozděluje na přípravné, I.stupeň a II.stupěň.

Přípravná studium vede děti k všeobecné pohyblivosti a obratnosti, umožňuje přirozené dětské projevy formou pohybových her, ověřuje jejich předpoklady pro další studium.

Studium na I. stupni probíhá v sedmi ročnících.
V 1. a 2. ročníku procházejí žáci taneční průpravou, která je zaměřena na zvyšování pohyblivosti, obratnosti, pružnosti, rytmického i prostorového cítění. Ve 3. -7. ročníku jsou žáci vyučováni v předmětech současný tanec, klasická taneční technika, lidový tanec, ve kterých jsou seznamováni s odlišnostmi tanečních technik a zároveň vedeni k jejich rozvoji. V předmětu taneční praxe jsou ověřovány schopnosti uplatnění získaných dovedností v praxi.

Studium na II. Stupni probíhá ve čtyřech ročnících.
Vede žáky v předmětech současný, klasický a lidový tanec k dokonalejšímu zvládnutí taneční techniky a klade důraz na osobitý taneční projev, využívá fantazie každého žáka při společné tvorbě.

Klasický tanec
Klasický tanec, nebo-li balet se zrodil kolem 17. století na dvoře Ludvíka XIV. zvaného Král Slunce. Všeobecně braný jako nudný, nezáživný druh tance. Přesto je to naprostý základ. Není to pouhé cupitání v legínách, trikotu a piškotech. Každý tanečník – jakéhokoli stylu – by měl znát alespoň základy. Balet dodává naprostou rovnováhu tělu, stabilitu a jistotu pohybu a pro tanec velmi důležité prvky. Především se pod tímto pojmem skrývá neskutečná dřina.


Lidový tanec
Lidový tanec je umělecký, realistický odraz ze života lidu. Lidé skrze něj zábavnou formou vyjadřovali a vyjadřují zcela nenásilně a přirozeně své životní situace, národní povahu a tradice. Dochází zde zároveň k vyváženému spojení umělecké složky hudební, pohybové i výtvarné (kroje). Nejznámějším lidovým tancem je polka.


Současný tanec
Současný tanec (Contemporary dance) je moderní výrazový tanec využívající emoce a pocity. Contemporary dance je velmi nepředvídatelný a zcela odlišný od ostatních tanců. V této formě tance se velmi často objevují nepředvídatelné změny v rytmu, rychlosti a směru. Cíl contemporary spočíval v nalezení nenucenosti pohybu použitím přirozených linií těla a jeho energie. Tato „plynulost“ pohybu zcela odlišovala contemporary dance od tradičních tanečních stylů. V současné době již Contemporary dance vychází s osobnosti jednotlivého lektora či choreografa. Taneční technika a pohybová filozofie v současné podobě tance může zahrnovat balet, improvizační tanec, moderní taneční styly ze Spojených států (Grahamova technika, Humphrey-Weidmanova technika a Hortonova technika) a Evropy.


Taneční praxe
Taneční praxe navazuje na všechny vyučované předměty a slouží ke zdokonalování a prohlubování taneční techniky, tanečního projevu žáků a rozvíjí pohybovou a rytmickou paměť a improvizační schopnosti žáků. Předmět zároveň slouží k přípravě tanečních skladeb pro interní i veřejná vystoupení, soutěže atd.




Odkaz na ŠVP